Moravská mince ve 14. a na počátku 15. století.
Autor: Jan Videman
Datum: 15.09. 2009

 

Zaražením pražského groše končí bohatá etapa moravského mincovnictví přemyslovské éry, reprezentovaná bohatou škálou denárových a brakteátových ražeb. Rokem 1300 zanikají moravské mincovny a jejich šmitny jsou přeneseny do Vlašského dvora.

Takto nastolená mincovní jednota zemí Koruny české ovšem postupně naráží jak na hospodářsko-obchodní potřeby, tak na politickou realitu. Roku 1333 se Karel IV. stává moravským markrabětem a je tak obnoven význam samostatné zemské vlády. Podle dosavadního poznání je za Karlova bratra Jana Jindřicha (1349-1375) opět zahájena ražba mince na Moravě. Vzhledem k omezeným zdrojům drahého kovu – význam těžby na Jihlavsku touto dobou již upadá – je zaražena pouze drobná mince, v případě Jana Jindřicha dutý haléř s moravskou orlicí, analogicky s obdobnými nominály v Čechách. Za vlády markraběte Jošta (1375-1411) je paralelně s českými ražbami zaveden systém dvou nominálů, nejprve peníze s korunovanými iniciálami IO a moravskou orlicí a haléře s IO a písmeny či jinými symboly v úhlech kříže na rubu.  Dnes známe šest typů těchto haléřů, význam symbolů dosud nebyl objasněn. Joštovy haléře mají blízko k drobným uherským ražbám.

 

Lucemburkové - Václav IV. (římský a český král), Karel IV. (římskoněmecký císař a český král) a Jošt (markrabě moravský). Iluminace z Památné knihy olomoucké (Státní okresní archiv Olomouc, Archiv města Olomouce).

 

Ve druhé fázi Joštova mincovnictví, zřejmě po roce 1391, se moravské ražby přizpůsobují rakouským fenikům, pronikajícím z oblasti Podunají. Nastává éra čtyřhranných markrabských ražeb (mincí se čtyřrázem), opět ve dvou nominálech. Peníz i haléř nesou obraz hrubě šachované orlice, který je v době největšího rozmachu ražby, za markraběte Albrechta Rakouského (1423-1435), nahrazen hladkou orlicí. Do druhé poloviny 30. let 15. století jsou kladeny ražby s orlicí s habsburským štítkem. V téže době začíná na Moravě postupný rozmach městských ražeb (viz sekce Městské ražby). Již čtyřhranné mince s hladkou orlicí a písmeny jsou přidělovány městské mincovně v Brně. Do Olomouce pak náležejí mince s orlicí a kroužky.

 

Morava, brakteátový haléř Jana Jindřicha (1350-1375)

 

Morava, haléř markraběte Jošta Lucemburského (1375-1411), mincovna Brno (raženo v letech 1375-1391)

 

Morava, peníz markraběte Jošta Lucemburského (1375-1411), mincovna Brno (raženo v letech 1375-1391)

 

Samostatnou kapitolou markrabského mincování je téměř unikátní Joštův dukát, napodobující na Moravě hojně obíhající uherské vzory. K jeho pravosti dosud nebyly vyřčeny jednoznačné závěry.

 

Morava, dukát markraběte Jošta Lucemburského (1375-1411), mincovna Brno (exemplář ze sbírky Národního muzea, inv. č.: H5p29/1937)

 

 


Literatura:

Sejbal Jiří: Moravská mince doby husitské. Brno 1965.
Sejbal Jiří: Moravská mince grošové měny, In: Základy peněžního vývoje. Brno 1997, s. 163-167.
Cihlář Jan – Richtera Lukáš – Videman Jan: K inventáři mincí moravského markraběte Jošta s korunovanými iniciálami „IO“. Folia Numismatica 27/1, 2013, 29-52.
Militký Jiří: Nejstarší typ moravské mince grošového období – brakteátový (tzv. dutý) haléř markraběte Jana Jindřicha (1350–1375). Nume.cz, 2012.