Václav III. (1305 - 1306)
Autor: oliver
Datum: 24.03. 2020

 

Poslední Přemyslovec Václav III. pražské groše ani parvy se svým jménem nerazil. Jeho krátkou a tragicky zakončenou vládou započalo pětileté interregnum, během něhož se na českém trůně vystřídali ještě další panovníci. Ani tito panovníci se do českého mincovnictví ražbou pražských grošů nezapsali. Předpokládá se, že alespoň po určitou dobu po smrti Václava II. pokračovala v Kutné Hoře ražba grošů s jeho jménem.

 

Jistý zmatek by do celé situace mohla vnést prostá úvaha, resp. překlad opisu na groších nesoucích latinskou titulaturu WENCEZLAVS TERCIVS - tedy Václav třetí (III.). Vysvětlení těchto zmatků je prosté. Titulatura Václav III. (WENCEZLAVS TERCIVS) přísluší až panovníkovi z lucemburské dynastie, kterého v dnešní době známe jako Václava IV. (1378-1419) a jehož latinská titulatura jako českého krále by dle současného přístupu měla znít WENCEZLAVS QUARTVS. Protože ale poslední Přemyslovec nebyl na českého krále korunován, příslušela titulatura Václav III. až panovníkovi z dynastie Lucemburků, Václavovi, který vládl v letech 1378-1419. To, že dnes tohoto panovníka označujeme jako Václava IV. je způsobeno tím, že posledního Přemyslovce za českého krále považujeme, byť korunován nebyl.

 

Dnes o těchto skutečnostech nemáme sebemenších pochyb, ostatně jasným důkazem jsou i groše samotné, které jejich ikonografickým provedením i kvalitou nelze chronologicky řadit jinam, než za groše Karla IV. (1346-1378). V dřívější literatuře však tato jistota nepanuje a groše s titulaturou WENCEZLAVS TERCIVS jsou skutečně přiřazovány poslednímu Přemyslovci vládnoucímu v letech 1305-1306. S tímto přiřazením se lze proto logicky setkat i v díle Mikuláše Adaukta Voigta (2. díl, vydáno v roce 1772). Přiřazení grošů s titulaturou WENCEZLAVS TERCIVS Václavovi IV. velmi dobře v několika argumentech shrnuje J. Smolík v roce 1894.1-4

 

Mylné přiřazení grošů s titulaturou WENCEZLAVS TERCIVS ve Voightově díle

 

Argumentace J. Smolíka ohledně přiřazení grošů s titulaturou WENCEZLAVS TERCIVS Václavovi IV.

 

Přesto známe několik ražeb, které jsou Václavovi III. (1305-1306) přiřazovány. Jedná se však o ražby uherské (za uherského krále byl korunován v roce 1301), nikoliv české. Ve Stoličném Bělehradu byl Václav III. korunován na uherského krále jako Ladislav V. Vzhledem k jeho nízkému věku vykonávali jeho vladařské povinnosti rádci a též jeho otec. Uherské království Václav III. (resp. Ladislav V.) ale neovládal celé, o vliv soupeřil s Karlem Robertem z Anjou. Na podzim roku 1305, krátce po smrti svého otce, se Václav III. nároků na uherský trůn a korunu vzdal ve prospěch dolnobavorského vévody Oty III. Není proto překvapivé, že se Václav III. do uherského mincovnictví zapsal jen poměrně nepatrnou epizodou - jak co se počtu typů ražených mincí týče, tak i co do objemu jejich ražby. Je známo několik jeho denárů a o poznání vznácnějších obolů.5-7

 

Ukázka uherských ražeb Václava III. (v Uherském království Ladislava V.), denár Frynas H.22.5 (Huszár 436, Unger 345) a denár H.22.3 (Huszár 434a)

 



1 SMOLÍK, Josef: Pražské groše a jejich díly (1300-1547), Praha 1894.
2 SMOLÍK, Josef: Pražské groše a jejich díly (1300-1547) (reedice s doplňky K. Castelina a I. Pánka), Praha 1971.
3 VOIGT, Mikuláš Adaukt: Beschreibung der bisher bekannten böhmischen Münzen nach chronologischer Ordnung, Praha, 1771-1787 (4 díly).
4 HÁNA, Jiří:  Pražské groše Václava IV. z let 1378-1419, Plzeň 2003.
5 FRYNAS, Jedrzej George: Medieval Coins of Bohemia, Hungary and Poland, Published by Spink & Son Ltd, 2015.
6 HUSZÁR, Lajos.: Münzkatalog Ungarn von 1000 bis heute, München 1979.
7 UNGER, Emil: Magyar Éremhatározó I., Budapest 1997.