O první přehled pražských grošů Vladislava II. Jagelonského se pokusil Josef Smolík ve svém základním díle o mincích grošového období Pražské groše a jejich díly (1300-1547)¹ z roku 1894, který popsal 24 typů těchto grošů. Ve své době stěžejní dílo je však z dnešního typologického pohledu nedostatečné kvůli způsobu, jakým autor ke zpracování grošových mincí přistoupil. Tato problematika se netýká pouze Vladislavových grošů, ale obecně platí pro grošové nominály všech panovníků razících tyto mince. Zvolený nevhodný přístup spočívá v nerespektování základních typologicko-chronologických znaků, které určují vývoj ražby každého jednotlivého nominálu určitého panovníka. J. Smolík a další autoři po něm věnovali přílišnou pozornost tvaru použitých rozdělovacích znamének v opisech namísto pečlivého studia obrazu koruny na lícní a lva na rubní straně, které určují jednotlivé typy a varianty a určují jejich relativní chronologii, což je pro nedatované mince (bez vyraženého letopočtu) zcela zásadní. Vývoj písma a rozdělovacích znamének v opisech grošů jsou pak sekundárními znaky, které umožňují zpřesnění relativní chronologie a díky své variabilitě dokládají intenzitu ražby konkrétního typu.

 

Ukázka typologického řazení pražských grošů Vladislava II. Jagellonského podle J. Smolíka z r. 1894.

 

V roce 1934 vydal svou typologii Vladislavových grošů Jindřich Teisinger,² který upozornil na Smolíkův nevhodný přístup typologického řazení pražských grošů na základě tvaru rozdělovacích znamének. Teisinger rozdělil jednotlivé typy grošů primárně podle variability ikonografie koruny, ostatní znaky, jako jsou obraz lva a různé tvary některých liter a rozdělovacích znamének v opisech pak považoval za druhotné. Jeho typologický přehled je již poměrně podrobný, stále však postrádá sofistikovanější uspořádání, proto je poměrně obtížné se v jeho tabulkách vyznat a správně identifikovat přiřazení konkrétního groše.

 

Ukázka typologického řazení pražských grošů Vladislava II. Jagellonského podle J. Teisingera z roku 1934.

 

Ukázka variability obrazu koruny dle J. Teisingera.

 

Z typologického hlediska je zcela zásadní práce Jarmily Háskové z roku 1971.³ Autorka správně definovala jako hlavní kritérium pro stanovení mincovního typu základní obraz lva na rubní straně, jako obrazovou variantu pak drobné rozdíly v detailech vyobrazení lva a jednotlivé varianty obrazu koruny. Dále pak rozlišovala jednotlivé opisové varianty, které zahrnovaly změny ve tvaru liter a rozdělovacích znamének a dále případné chyboražby.⁴ Typologie J. Háskové je sestavena velmi přehledně, řadí jednotlivé typy chronologicky a přiřazuje je konkrétním tvůrcům razidel, tzv. řezačům želez. Tento způsob sestavování typologie mincí grošového období byl následně převzat i pozdějšími autory při vytváření typologie grošů Karla IV.,⁵ Václava IV.,⁶ Jiřího z Poděbrad⁷ a Ludvíka Jagellonského.⁸ J. Hásková při sestavování své typologie vycházela z celkového počtu 2826 grošů pocházejících ze šesti depotů uložených v muzeích. Měla tak k dispozici poměrně velké množství mincovního materiálu.

 

Ukázka typologického řazení pražských grošů Vladislava II. Jagellonského podle J. Háskové z roku 1971.

 

Přes nesporné kvality typologie J. Háskové však musíme konstatovat, že obsahuje mnoho nepřesností a chyb. Mezi ně patří nedostatečný nebo zcela chybný popis některých detailů v ikonografii lva i koruny a následné špatné chronologické řazení konkrétních obrazových typů. Perokresby i slovní popis u některých typů lva a variací koruny jsou zavádějící a nepřesné, takže je pro laika obtížné podle této typologie groše určovat. Důkazem toho je vysoká chybovost při určování grošů v tuzemských aukcích, kde je mnohdy špatně zařazeno odhadem 30-40% nabízených grošů Vladislava II. Autorka také nevěnovala dostatečnou pozornost velké škále použití různých tvarů liter v opisech, takže k řadě opisových variant nebylo v typologii přihlíženo. Typologie také obsahuje mnoho zřejmě tiskových chyb, které se projevují stejným popisem u dvou po sobě jdoucích opisových variant, jako vidíme například na obrázku výše u variant V.a/2 a V.a/3. Dále se ukázalo, že 2826 ks grošů, ze kterých J. Hásková vycházela, zdaleka nezahrnuje odpovídající vzorek pro tvorbu typologie z období masivní ražby pražských grošů v době vlády Vladislava II. Jagellonského, neboť nepostihuje celou řadu obrazových typů lva a variant koruny, opisových variant a chyboražeb. Z tohoto důvodu se nachází ve sbírkách desítky, možná i stovky dosud nepopsaných variant a rovněž každý nový nález přináší další nepublikované exempláře, které typologie J. Háskové nepostihuje.

 

Abychom nebyli jen kritičtí, musíme vzít samozřejmě v úvahu dobu, ve které typologie vznikala. Tehdy nebyly k dispozici počítače a možnost dostatečného nazvětšování kvalitních digitálních fotografií mincí pro lepší vizuální zkoumání všech možných detailů obrazu a opisu. Z výše uvedených důvodů autor tohoto článku již několik let pracuje na revizi typologie Vladislavových grošů, ve které budou odstraněny vzniklé chyby a správně seřazeny a doplněny jednotlivé typy a obrazové i opisové varianty. K tomu je nutné projít všech šest nálezů, ze kterých J. Hásková vycházela, aby bylo možné opravit vzniklé chyby a ověřit správnost jejího pozorování a v lepším případě i další depoty, případně sbírky obsahující groše Vladislava Jagellonského.

 

Poměrně velké množství grošů Vladislava II. Jagellonského obsahuje zpracování grošové části Chaurovy sbírky, které připravila rovněž J. Hásková.⁹ Zde můžeme nalézt fotografie 162 ks Vladislavových grošů, bohužel ve velmi nízké kvalitě. Kniha obsahuje i poměrně nekvalitní popis každé jednotlivé mince a k velkému překvapení je jen malé množství těchto grošů určeno dle autorčiny typologie. Z tohoto důvodu autor tohoto článku inicioval reedici tohoto díla, která již bude obsahovat kvalitní fotografie i odpovídající popis všech vyobrazených mincí.¹⁰

 

Obálka publikace se zpracováním grošové části Chaurovy sbírky z roku 1991.

 

V posledních několika letech se objevilo několik nově zpracovaných depotů a dalších dílčích článků, které již doplňují a zpřesňují typologii J. Háskové. Jeden z nejvýznamnějších depotů, který mohl do bádání o Vladislavových groších vnést mnoho nových poznatků, byl nález z Tábora.¹¹ Tento poklad, čítající z celkového počtu 3959 mincí 2423 ks pražských grošů Vladislava II. Jagellonského, byl však nevhodně numismaticky zpracován a obsahuje mnoho omylů v jejich určení. V knize je pouze malé množství fotografií mincí, ještě k tomu značně nekvalitních, u nichž si lze ověřit velkou chybovost v jejich přiřazení, což následně znehodnocuje celé zpracování depotu, neboť nemůžeme provést kontrolu správného přidělení pražských grošů dle Háskové typologie u mincí bez fotografie. Nevhodné je i řazení mincí v nálezu podle inventárních čísel, což orientaci v publikaci značně znepříjemňuje.

 

Obálka knihy se zpracováním depotu v Táboře z roku 2007.

 

Podstatně lépe uchopené je zpracování depotu pražských grošů Vladislava II. Jagelonského z Kosiček.¹² Nález obsahoval celkem 206 mincí, z toho 189 ks Vladislavových grošů. Ačkoliv v publikaci nejsou vyfoceny všechny nalezené mince, je nález vyhodnocen poměrně zdařile, neboť řadí mince zde obsažené chronologicky, detailně se zabývá jednotlivými typy a přehledně popisuje případné nové opisové varianty a chyboražby. Vyobrazené fotografie jsou vzhledem ke své velikosti kvalitní, chybovost při přiřazení grošů dle Háskové typologie je zcela marginální.

 

Obálka publikace se zpracováním depotu z Kosiček z roku 2011.

 

V posledních letech bylo vydáno několik studií, zabývajících se detailněji některými typy Vladislavových grošů a doplňujících dílčí poznatky k jejich typologii a chronologii. Vedle drobných článků s popisem různých opisových variant a chyboražeb, které zde nebudeme zmiňovat, jsou to zejména studie zabývající se novým typem groše se lvem s atypicky položenými měsíčky v hřívě,¹³ groši se lvem s opačně orientovanými měsíčky,¹⁴ detailní analýza grošů typu Hásková XIX,¹⁵ nebo doplňující přehled typů Hásková XXI a XXII s rozšířenou titulaturou ve vnitřním lícním opisu.¹⁶ Další důležitá studie otevřela diskuzi týkající se přiřazení nejstarších typů Vladislavových grošů jednotlivým řezačům kolků a jejich nového zařazení v rámci relativní chronologie.¹⁷

 

Nejnověji byl zpracován depot mincí grošového období z Plchůvek,¹⁸ který obsahoval celkem 461 mincí, z toho 129 ks Vladislavových grošů. Tento nález přinesl další zajímavé exempláře s novými, zejména opisovými variantami a chyboražbami. V současné době se autor tohoto článku podílí na zpracování dalšího depotu, tentokráte z Českých Budějovic, ve kterém se nachází dalších 804 grošů Vladislava II. Jagellonského. Již nyní je zřejmé, že i zde se nachází mnoho nových obrazových i opisových variant, které ještě nebyly publikovány. Doufejme, že se tímto výčtem počet publikovaných depotů se zastoupením jagellonských grošů nezastaví, ale budou i nadále přibývat.

 

Máte ve své sbírce pražské groše Vladislava II. Jagellonského? Podpořte autora při jeho práci na revizi typologie těchto mincí a zašlete mu fotografie svých grošů emailem. I váš pražský groš může přispět k prohloubení znalostí o mincovnictví Vladislava II. Jagellonského.

 

---

¹ SMOLÍK, Josef: Pražské groše a jejich díly (1300-1547). Praha 1894.
² TEISINGER, Jindřich: Varianty pražského groše krále Vladislava II. 1471-1516. České Budějovice 1934; TÝŽ, Dodatek I. k soupisu variant pražského groše Vladislava II. (1471-1516), Numismatický časopis československý 10, 1934, s. 25-27.
³ HÁSKOVÁ, Jarmila: Pražské groše z let 1471-1526 Vladislav II. a Ludvík I. Hradec Králové 1971.
⁴ Chyboražbou rozumíme chybu ve znění opisu, kdy může být například vynecháno některé písmeno ve slově (SECVNDS místo SECVNDVS), litera vybitá do razidla obráceným kolkem (WLACISLAVS místo WLADISLAVS), vyraženo chybné pořadí písmen (BOEIME místo BOEMIE), vložena litera navíc (REIX místo REX), nesprávně použité písmeno (RCEMIE místo BOEMIE) atd.
⁵ PINTA, Václav: Typologie a chronologie pražských grošů Karla IV. (1346-1378). Praha 2015.
⁶ HÁNA, Jiří: Pražské groše Václava IV. z let 1378 - 1419. Plzeň 2003.
⁷ CYCOŇOVÁ, Lenka - RICHTERA, Lukáš: Nové typologické řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad (1458-1471), Numismatické listy 70, 2015, s. 114-131.
⁸ VAŇOUCH, Miloš: Pražské groše se jménem Ludvíka I. Typologický rozbor, Numismatické listy 71, 2016, s. 13-61.
⁹ HÁSKOVÁ, Jarmila: České, moravské a slezské mince 10. - 20. století. Národní muzeum v Praze - Chaurova sbírka. Pražské groše (1300-1526). Praha 1991.
¹⁰ Předpoklad vydání reedice v r. 2022.
¹¹ KRAJÍC, Rudolf - CHVOJKA, Jiří: Táborský poklad. Archeologický výzkum domu čp. 308. Tábor 2007.
¹² BRÁDLE, Vojtěch: Nález mincí z obce Kosičky. Příspěvek k typologii pražských grošů Vladislava II. Jagellonského. Hradec Králové 2011.
¹³ ČERNOHORSKÝ, Ondřej: Pražský groš Vladislava II. Jagellonského se lvem s hřívou z atypicky položených měsíčků, Numismatické listy 69, 2014, s. 139-148.
¹⁴ CIHLÁŘ, Jan - ČERNOHORSKÝ, Ondřej: Pražské groše Vladislava II. Jagellonského se lvem s opačně orientovanými měsíčky v hřívě, Numismatický sborník 30, 2016, s. 50-57.
¹⁵ ČERNOHORSKÝ, Ondřej: Příspěvek k typologii pražských grošů Vladislava II. Jagellonského - typ Hásk. XIX, Numismatický sborník 31, 2017, s. 59-63.
¹⁶ CIHLÁŘ, Jan - ČERNOHORSKÝ, Ondřej - RICHTERA, Lukáš: Pražské groše Vladislava II. Jagellonského s rozšířenou titulaturou, Numismatický sborník 30, 2016, s. 28-46.
¹⁷ ČERNOHORSKÝ, Ondřej: Příspěvek k typologii a chronologii pražských grošů Vladislava II. Jagellonského z let 1471-1494, Numismatický sborník 30, 2016, s. 17-27. Některé údaje z této studie již neodpovídají současnému stavu poznání a budou brzy upřesněny.
¹⁸ MILITKÝ, Jiří - ČERNOHORSKÝ, Ondřej - VÍCH, David: Raně novověký depot mincí z Plchůvek (okr. Ústí nad Orlicí), Numismatický sborník 32, 2018, s. 155-252.