Kontramarkované pražské groše jsou pro mnohé sběratelským oříškem. Na toto badatelské téma, jinak velmi zajímavé, je často pohlíženo s notnou dávkou nedůvěry a bohužel právem.

Jak zmiňuje Smolík¹ již před více než sto lety, pražské groše byly převážně kontramarkovány, až na dvě výjimky, mimo České království a to v době Václava IV. a následně po jeho smrti. Nejčastěji se kontramarky, kterými byla potvrzena jakost mince již tak dosti zlehčené, objevují na groších Václava IV., vzácněji pak na groších Karla IV. Výjimečně jsou kontramarkovány groše Jana Lucemburského, Jiřího z Poděbrad či Vladislava II. Jagellonského vyobrazené například v Chaurově sbírce.² Zaznamenán byl i ojedinělý případ kontramarkovaného groše Václava II. Poměrně často se lze také setkat s nálezy pražských grošů z Polska či Ukrajiny, které jsou kontramarkovány převážně německými městy. Dnes známé kontramarky pocházejí hlavně z oblastí, se kterými naše země udržovaly významné obchodní styky, tedy z území dnešního Německa, Rakouska a Švýcarska, opomenout ale nelze ani dvě "domácí" města, Brno a Jihlavu.³ Zde je však důvod spíše politicko-náboženský, i.e. distancovaní se od Husitské revoluce a Kališnictví.⁴

Groše Václava IV. jsou v drtivé většině případů špatně čitelné, což je způsobeno (jak se obvykle poněkud mylně traduje) buď nedbalou ražbou, nedoražením nebo opotřebením oběhem, či opotřebením raznice. Ve skutečnosti je nejčastějším důvodem neatraktivity a špatné čitelnosti těchto ražeb postižení rozsáhlými výdutěmi, což ve své podstatě neodpovídá žádnému z výše uváděných důvodů.⁵ O podprůměrně zachované exempláře nejběžnějších typů či variant grošů Václava IV. proto není mezi sběrateli valný zájem a přítomnost kontramarky tuto situaci dramaticky mění.

Oproti "průměrným" pražským grošům Václava IV. jsou kontramarkované groše výrazně cennější a jeví o ně zájem i mnohdy nezkušení sběratelé. Výroba razidla pro kontramarky je relativně snadnou a levnou záležitostí, a proto se lze především v posledních několika letech setkat s výrazným nárůstem falešných kontramarek na trhu. Falešné kontramarky na pravých pražských groších často, nikoliv však výhradně, pocházejí z Polska nebo z Ukrajiny. V některých případech je zjevná snaha padělatelů napodobit existující (známé) kontramarky, výjimkou ale nejsou ani případy, kdy novodobí falzátoři při tvorbě motivu kontramarek popouštějí uzdu lidové tvořivosti. Níže je uvedeno několik případů, které se v poslední době opakovaně objevily, a lze očekávat, že jich je na trhu větší množství.

Přestože je kontramarkování pražských grošů zajímavou epizodou mající souvislost s naší historií, neměla by snaha mít ve sbírce kontramarkovaný groš zastínit zdravý a kritický úsudek. Pokud sběratel není v daném tématu zběhlý a není si pravostí kontramarky jist, je ostražitost na místě.

Obrázek 1: Falzum kontramarky Medebachu.

Obrázek 2: Falzum kontramarky Schaffhausenu

Obrázek 3: Falzum kontramarky Erlangenu / "ČSSR znak"

¹ SMOLÍK, Josef: Pražské groše a jejich díly (1300-1547), Praha 1894.
² HÁSKOVÁ, J.: České, moravské a slezské mince 10. –20. století. Národní muzeum v Praze – Chaurova sbírka. Pražské groše (1300–1526). 1991.
³ KRUSY, Hans: Gegenstempel auf Münzen des Spätmittelalters. Schulten 1974.
⁴ HÁNA, Jiří: Pražské groše Václava IV. z let 1378–1419. Plzeň 2003.
⁵ RICHTERA, Lukáš: Jednostranná ražba groše Václava IV. a její souvislost se zhoršující se kvalitou reliéfu pražských grošů, Folia numismatica 27/1, Brno 2013.