V roce 2016 se od pondělí 19. do čtvrtka 22. září v Kutné Hoře konala mezinárodní numismatická konference Numismatica Centroeuropaea - Středoevropské numismatické dny I. Tato akce byla první z plánované řady konferencí, která má nahradit dříve pořádané numismatické konference Peníze v proměnách času a sympózia Nálezy mincí. Slovo středoevropské, které se objevuje v názvu konference, má své opodstatnění, o pořadatelství by se totiž v budoucnu měly pravidelně střídat instituce u nás - v Čechách a na Moravě, v Polsku a na Slovensku. Letošní první ročník se konal v roce 500. výročí úmrtí českého krále Vladislava Jagellonského a nástupu jeho syna Ludvíka na český i uherský trůn, proto bylo za nosné (nikoliv však jediné) téma a také jako podtitul konference zvoleno Jagellonské mincovnictví ve střední Evropě. Místem konání konference se stala nedávno zrekonstruovaná historická budova Dačického domu a jejími pořadateli byly Filosofický ústav AV ČR, Centrum medievistických studií AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, Národní muzeum, Numismatická komise Asociace muzeí a galerií ČR a kutnohorské České muzeum stříbra.

 

Dačického dům v Kutné Hoře, místo konání konference (foto převzato z obálky konferenčního sborníku abstrakt).

 

V průběhu čtyř dnů prezentovalo téměř 40 přednášejících z České republiky, Polska, Rakouska a Slovenska své příspěvky. Mezi přednášejícími nechyběli ani členové naší pobočky. Jan Cihlář přednesl dva příspěvky: Diepholzské ražby napodobující české bílé peníze se lvem a jejich materiálové analýzy (spoluautory této prezentace byli Lukáš Richtera a Pavel Gregor, z nichž prvně jmenovaný se konference bohužel nemohl osobně zúčastnit) a Korvínovy peníze s polceným uhersko-českým znakem a jejich dobová falza - materiálové analýzy (spoluautoři Lukáš Richtera a Michal Mazík). Dalším členem pobočky s aktivní účastí na konferenci byl Ondřej Černohorský, jehož přednáška měla název: Písmo jako pomůcka při sestavování relativní chronologie bílých peněz Vladislava II. Jagellonského. Ondřej Černohorský se aktuálně podílí také na vzniku studie o jagellonských českých dukátech, jejíž průběžné výsledky zde prezentoval Jan Videman z kroměřížské pobočky ČNS. Přibližně polovina ze všech příspěvků byla věnována jagellonské problematice - mezi ty pro nás velmi zajímavé patřily např.: prezentace o unikátním tlustém bílém penízu Ludvíka Jagelonského nalezeném na hradišti Libice (přednášející L. Polanský) nebo pojednání prof. Paszkiewicze o mincovnictví ve Slezsku za Jagellonců, případně přednáška prof. Vorla o mincovním právu a jeho uplatnění v českých zemích v době jagellonské. Nechyběli však ani prezentace zaměřené na jiná období, než je doba panování Jagellonců. Jedno celé dopoledne bylo věnováno sekci keltské a antické numismatiky, na své si však v průběhu čtyř konferenčních dnů mohli přijít zájemci o nejrůznější témata od antiky po novověk. Značný zájem byl věnován mimo jiné předběžné zprávě o nálezu českých denárů z konce 10. století z Chýště, kterou přednesl J. Lukas. Tento skutečně mimořádný poklad denárů vzbudil na přelomu let 2015 a 2016 velkou pozornost nejen odborníků, ale i médií a laické veřejnosti, a to i díky dvoumilionovému náleznému vyplacenému nálezci Pardubickým krajem. S mincemi z tohoto pokladu se účastníci konference mohli seznámit i v rámci jedné z exkurzí.

 

Unikátní tlustý bílý peníz Ludvíka Jagelonského nalezený na hradišti Libice (z prezentace L. Polanského).

 

Součástí konference byl i bohatý doprovodný, kulturně-společenský program. Dvě odpoledne byla věnována exkurzím, dvakrát bylo připraveno společné večerní posezení ve stylové staročeské restauraci Dačický a jednou se konal společenský večer s rautem přímo v místě konání konference. V úterý odpoledne účastníci konference nejdříve zamířili autobusem na zámek Kačina. Tento zámek, postavený v letech 1806-1824 jako letní reprezentační sídlo pro hraběte Jana Rudolfa Chotka, je ojedinělou ukázkou empírového slohu. V rámci prohlídky bylo možné vidět mimo jiné zámeckou knihovnu, historickou lékárnu, dobové divadlo a také zámecký park. Následoval přejezd do Pardubic, kde proběhla krátká procházka historickým centrem a následně návštěva renesančního Pardubického zámku. Ten v současnosti již není sídlem pánů z Pernštejna, ale Východočeského muzea a Východočeské galerie v Pardubicích.  Zde byla možnost prohlédnout si expozice muzea včetně její numismatické části. V Pardubickém zámku se odehrál i hlavní bod úterního odpoledního programu, jímž byla vernisáž výstavy věnované již zmiňovanému denárovému pokladu z Chýště. Na této výstavě s názvem Mince z počátků české státnosti bylo možné vidět všechny celé mince z nálezcem původně odevzdané části depotu (458 denárů) a výběrově i zlomky dalších důležitých typů ražeb. Zbylých více než 700 exemplářů denárů, jež byly později dohledány při archeologickém průzkumu, však zatím vystaveny nebyly a nejsou ani součástí katalogu, který byl k této výstavě vydán, a který také obdržel každý účastník konference.

 

Zámek Kačina.

 

Společná fotografie účastníků konference na zámku Kačina (foto J. Fröhlich).

 

Pardubice, malby na průčelí domu č.p. 11 v Pernštýnské ulici.

 

Pardubice, malby na průčelí domu č.p. 11 v Pernštýnské ulici.

 

Z numismatické expozice Východočeského muzea v Pardubicích.

 

Z numismatické expozice Východočeského muzea v Pardubicích.

 

Obálka katalogu k výstavě denárů z nálezu Chýšť.

 

V rámci středečního odpoledne se konala exkurze po městě Kutná Hora s návštěvou Vlašského dvora a Českého muzea stříbra. Ve Vlašském dvoře založeném králem Václavem II., v němž se roku 1300 začaly razit pražské groše a parvy, bylo možné zhlédnout expozici věnovanou tamní mincovně a také prostorám královského paláce, vystavěného za časů Václava IV., dnes však již výrazně pozměněném pozdějšími přestavbami. Při návštěvě Českého muzea stříbra byla k vidění expozice v objektu Hrádek, zaměřená především na středověkou těžbu a zpracování stříbrné rudy. Nakonec mohli zájemci navštívit ještě štolu svatého Jiří a v hloubce přibližně 40 metrů pod zemským povrchem se projít částí původního středověkého dolu.

 

Středověká kamenná kašna v Kutné Hoře.

 

Průčelí Vlašského dvora.

 

Portály dnes již zazděných vstupů do šmiten na nádvoří Vlašského dvora.

 

Pro všechny účastníky konference byl již v jejím průběhu k dispozici sborník abstrakt přihlášených příspěvků. V plánu je ještě vydání svazku Numismatického sborníku, zaměřeného na Jagellonské téma, který by měl mimo jiné obsahovat i podrobnější zpracování příspěvků přednesených na konferenci. Numismatika Centroeuropaea II. by se měla konat již na jaře příštího roku v Brně při příležitosti 200. výročí založení Moravského zemského muzea.

 

Titulní strana programu a sborníku abstrakt konference Numismatika Centroeuropaea I.

 

Foto: J. Cihlář (není-li uvedeno jinak)