Dlouho očekávaný pátý ročník mezinárodní numismatické konference NUMISMATICA CENTROEUROPAEA (Aktuální otázky středoevropské numismatiky) se konal 16. 5. – 19. 5. 2022 v Telči. Od termínu konání předchozího ročníku této konference, z důvodu opakovaných protiepidemických opatření souvisejících s nákazou COVID-19, uplynuly již téměř tři roky. Organizace akce se ujaly Filosofický ústav Akademie věd ČR, Centrum medievistických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, Národní muzeum a Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Telči. Konference si zachovala tradiční formát spočívající v odborných přednáškách se širokým záběrem témat od antické numismatiky po novověk a také v bohatém společenském a kulturním programu, to celé v průběhu čtyř dnů od pondělí do čtvrtka. Odborná část s celkem 39 přednáškami byla rozdělena do pěti půldnů.

Úterní odpoledne bylo věnováno exkurzím. Nejprve si účastníci mohli prohlédnout zříceninu hradu Landštejn. Tento hrad založený na přelomu 12. a 13. stol. na pomezí Čech, Moravy a Rakouska je ukázkou rané hradní architektury. Dodnes se dochovalo románské jádro hradu, který byl později za gotiky a renesance výrazně rozšířen. Z vrcholové terasy hlavní hradní věže je skvělý výhled do širokého okolí i na blízké podhradí, mimo jiné i na zbytky románského kostela svatého Jana Křtitele v Pomezí, vzdálené vzdušnou čarou cca 300 m od hradní věže. Torzo tohoto kostela bylo druhým cílem exkurze, ke kterému se účastníci přesunuli pěšky. Bohužel areál, který je v současnosti v soukromém vlastnictví, nebyl v době naší návštěvy přístupný. Nebylo tedy možné vidět fresky v původním presbyteriu, dnes upraveném na kapli, a jen zpovzdálí byla k vidění románská kruhová okna v západním průčelí původní kostelní lodi, ze které však již stojí pouze obvodové zdivo.

Dalším cílem byl kostel Nejsvětější Trojice v osadě Klášter I. u Nové Bystřice. Monumentální stavba kostela stojí v místech zaniklého kláštera paulánů založeného roku 1501. Ten byl při náboženských bouřích v roce 1533 vypálen a po roce 1626 znovu obnoven. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1668–1682 a představuje slohově čistou, raně barokní památku, pyšnící se řadou zajímavostí. Kněžiště je atypicky orientováno na západ a přímo pod oltářem se mají stékat tři zázračné léčivé prameny (účinné prý především na oční neduhy), které vyvěrají ve studánce za opačnou stranou kostela u Klášterského rybníka. Hlavní oltář je vysoký 28 metrů a je nejvyšším oltářem v Čechách a třetím nejvyšším v Evropě. V podzemí kostela jsou rozsáhlé katakomby. Dekretem Josefa II. z roku 1785, realizovaném v roce 1788, byl zdejší klášter zrušen. Odešlo všech 13 mnichů a dále zde byla jen fara, fungovala zde škola a kovárna. Klášterní budovy zde stály až do roku 1959, kdy byly armádou strženy. Dnes tak bývalý klášter připomíná pouze kostel, do jehož interiéru i podzemí měli účastníci exkurze možnost nahlédnout.

Poslední lokalitou navštívenou v rámci úterní exkurze byly Slavonice - město považované za renesanční perlu jižních Čech i západní Moravy. Spolu s nedalekými Dačicemi jsou totiž Slavonice jedinými dvěma městy, která se nacházejí na historickém území Moravy a zároveň na území Jihočeského kraje. Po procházce přes historické centrum Slavonic - náměstí Míru a Horní náměstí s renesančními štíty měšťanských domů bohatě zdobenými sgrafity, zamířila výprava do Domu U Giordanů. Jde o renesanční dům vystavěný roku 1550 na původních dvou gotických parcelách s nádherně zdobenou fasádou, s mázhauzem v přízemí a s bývalou luteránskou modlitebnou v prvním patře. Modlitebna je vyzdobena cyklem 21 nástěnných obrazů z roku 1568 od neznámého autora, na kterých je vyobrazen příběh Zjevení svatého Jana neboli Apokalypsy. Ve dvoře domu jsou prostory sloužící dnes pro komerční ubytovací účely. Název „Dům u Giordanů“ však není historický, jedná se o pojmenování podle současných majitelů - rodiny Giordano sídlící ve Florencii, která dům zakoupila v roce 1992 a pronajímá jej Agentuře Slavonicko.

Po návratu do Telče se ještě v úterý večer konal společenský večer s rautem, který byl připraven v prostorách stylové restaurace Lihovar hotelu Antoň. I přes náročný odpolední program plný exkurzí zde zábava pokračovala až do pozdních nočních hodin. Ostatně i během dalších večerů se většina účastníků konference sešla v některé z místních restaurací, kterých je v podloubích malebného telčského náměstí, jež je od roku 1992 zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, na výběr celá řada a pokračovali zde v diskusích na odborná i jiná témata.

Z naší pobočky se konference zúčastnili J. Videman, L. Richtera, J. Cihlář a P. Gregor. První tři jmenovaní zároveň aktivně s konferenčním příspěvkem. Úvodní den konference přednesl Jan Videman referát s názvem Nález denárů z 11. a 12. století z Nespek (okr. Benešov) a hned jej následoval Lukáš Richtera s příspěvkem Materiálové analýzy denárů z 11. a 12. století z pokladu Nespeky (okr. Benešov). Jan Cihlář měl přednášku nazvanou Nález mincí od Vraní skály u Svaté (okr. Beroun) a přiřazení brakteátů s orlicí typu Friedensburg č. 800 ve středu dopoledne.

Přednášky probíhaly v přednáškovém sále Lannerova domu. Tato dnes trojkřídlá barokní, klasicistně upravená budova s malým nádvořím prošla složitým stavebním vývojem. Na počátku 17. století na jeho místě stál hospodářský dvůr s rozlehlou zahradou patřící rodu Veitmile. Roku 1651 jej zakoupila hraběnka Františka Slavatová z Chlumu a Košumberka a o tři roky později jej věnovala jezuitskému řádu, který areál využíval jako dispenzář pro důstojné dožití řádových bratří. Po zrušení řádu v roce 1773 areál chátral. Počátkem 19. století zakoupil nemovitost obchodník Jakub Lang a založil zde manufakturu na výrobu jemného sukna. Jakub Lang také nechal přistavět spojovací křídlo, které dodalo objektu jeho dnešní půdorys. Od 80. let 19. století zde sídlila rodina Löwy, jež si nechala změnit jméno na Lanner a od roku 1929 byl objekt majetkem města Telč, které zde nechalo vybudovat obecní byty. V roce 2004 získalo Lannerův dům ministerstvo kultury a následně byl přestavěn na sídlo Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Telči.

Konference se jako tradičně účastnili numismatici a historici ze středoevropského prostoru, konkrétně z Čech a Moravy, Polska, Slovenska, Maďarska, Rakouska a Rumunska.

V Telči jsme strávili velmi příjemné čtyři dny. Vyslechli jsme velké množství zajímavých příspěvků a využili příležitost k setkání s kolegy numismatiky a obnovení či navázání nových kontaktů. V rámci exkurzí jsme navštívili řadu míst spjatých s naší historií a kulturou. Zároveň účast na konferenci pro nás představovala možnost alespoň na chvíli narušit stereotyp zápřahu běžných pracovních dnů a poněkud zvolnit. Konferenci přálo i slunečné jarní počasí. Ve vzpomínkách tak mimo jiné zůstávají i ranní pěší cesty na přednášky z hotelu U Černého orla na náměstí Zachariáše z Hradce přes lávku nad Ulickým rybníkem, v jehož vodách se zrcadlil sluncem zalitý Telčský zámek i romantická atmosféra náměstí ve večerním osvětlení.

Účast na podobných akcích můžeme vřele doporučit i dalším členům naší pobočky.

Podrobný program konference je dostupný online zde:
http://cms.flu.cas.cz/cz/badatele/nase-akce/konference-workshopy/numismatica-centroeuropaea-v.html

 

Lukáš Richtera na nádvoří Lannerova domu v Telči.

 

Jan Videman přednáší o Nálezu denárů z 11. a 12. století z Nespek.

 

Lukáš Richtera přednáší o materiálových analýzách denárů z pokladu Nespeky.

 

Členové naší pobočky účastnící se konference v Telči – zleva: L. Richtera, J. Videman, J. Cihlář a P. Gregor.

 

Hrad Landštejn.

 

Pohled z hradní věže do interiéru hradu Landštejn.

 

Torzo původně románského kostela svatého Jana Křtitele v Pomezí, vpředu ve zdivu bývalé kostelní lodi 2 kruhová románská okna, v pozadí hrad Landštejn.

 

Kostel Nejsvětější Trojice v osadě Klášter I. u Nové Bystřice.

 

Nejvyšší oltář v Čechách nacházející se v kostele Nejsvětější Trojice v osadě Klášter I. u Nové Bystřice - vysoký 28 metrů.

 

Studánka, v níž vyvěrají 3 léčivé prameny stékající se pod oltářem kostela Nejsvětější Trojice.

 

Východní průčelí kostela Nejsvětější Trojice a jižní stěna se zbytky zdiva zbořeného kláštera.

 

Náměstí Míru ve Slavonicích s měšťanskými domy s renesančními štíty.

 

Fotografování před vstupem do Domu u Giordanů ve Slavonicích.

 

Sgrafitová výzdoba fasády Domu u Giordanů ve Slavonicích.

 

Bývalá luteránská modlitebna v domě u Giordanů s nástěnnými obrazy z roku 1568 vyobrazujícími Zjevení svatého Jana.

 

Bývalá luteránská modlitebna v domě u Giordanů s nástěnnými obrazy z roku 1568 vyobrazujícími Zjevení svatého Jana.

 

U Lannerova domu po návratu z úterních exkurzí.

 

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči.

 

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči.

 

Společenský večer v restauraci Lihovar.

 

Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči ve večerním osvětlení.

 

Jan Cihlář přednáší o nálezu brakteátů s orlicí typ Friedensburg č. 800.

 

Telčský zámek a jeho odraz ve vodách Ulického rybníka při ranní cestě na přednášky.

 

Foto: Fotografie: J. Cihlář a L. Richtera