V rámci výroční členské schůze, které se konala 19. 2. 2022 (více o schůzi v článku VČS 2022), mohli všichni zúčastnění členové pobočky i hosté schůze navštívit Vlašský dvůr a absolvovat organizovanou prohlídku zdejších expozic a zejména nové stálé expozice mincovny. To vše díky tomu, že na vzniku expozic spolupracoval člen pobočky Jiří Hána. Ten na tomto úkolu pracoval již od roku 2018 v rámci širšího realizačního týmu pod režií Západočeského institutu pro archeologii, o.p.s. Nemalý podíl Jiřího Hány spočíval především v přípravě podkladů pro části expozice shrnující vývoj mincovnictví před velkou mincovní reformou krále Václava II., podílel se i na realizaci prezentující tuto mincovní reformu zavádějící pražský groš, a také na expozici tzv. mincovního volantu podávajícího přehled vývoje mincovnictví na českém území od Keltů až po současnost. Další úloha Jiřího Hány spočívala ve výběru mincí pro expozici, jež ukazuje průřez kutnohorskou mincovní produkcí od založení zdejší mincovny v roce 1300 až po ukončení její činnosti roku 1727, a pracoval také na návrhu obsahu části expozice představující výrobní proces mincovny, tedy cestu drahého kovu od dolů k pregéřské stolici. Práce na nové stálé expozici byly dokončeny již v závěru roku 2020, avšak mimořádná protiepidemická opatření související s pandemií onemocnění Covid-19 umožnila její slavnostní otevření a zpřístupnění expozic veřejnosti až v polovině června 2021. Tato nová expozice má název „Královská mincovna“ a představuje ucelený pohled na vznik a vývoj královské mincovny v Kutné Hoře. Další prohlídkový okruh se jmenuje „Královský palác“, ten návštěvníky provede audienční síní a královskou kaplí, a také tzv. „filmovými ateliéry“ představujícími významné události spojené s českými panovníky a jejich pobytem v Kutné Hoře. Na chodbách městského úřadu, který se rovněž nachází v prostorách Vlašského dvora, jsou k vidění medailonky významných kutnohorských osobností. Poslední expozicí je „Záhada ztraceného stříbra“ pojatá jako hra pro dětské návštěvníky ve sklepeních pod mincovnou.

 

 

Při naší návštěvě jsme si prohlédli dvě ze zmíněných expozic. Tou první byla celkem logicky „Královská mincovna" a druhou "Královský palác". V mincovně nás pochopitelně zaujaly tři speciální stolové vitríny prezentující mince (převážně precizně provedené kopie, ale i originály!) ražené v kutnohorské mincovně po dobu její činnosti, tedy od roku 1300 do roku 1727. Na čestném místě a ve speciální vitríně je zde vystaven také originální pražský groš Václava II. Bohužel v době naší návštěvy byl mimo provoz „mincovní volant“, speciální zařízení ukazující vývoj mincovnictví na českém území od Keltů po současnost prostřednictvím velkoplošných vyobrazení téměř 600 mincí. Viděli jsme i celou řadu dalších exponátů včetně interaktivních, popisujících celý proces výroby v mincovně. Většina z nás nevynechala možnost vyzkoušet si práci pregéře a vyrazit si hliníkový odražek pražského groše Václava II. Neméně zajímavá byla i prohlídka audienční síně a královské kaple v rámci druhého návštěvního okruhu. V prostorách audienční síně se odehrála řada významných historických událostí, z nichž dvě - vydání Dekretu kutnohorského a volba Vladislava Jagellonského českým králem - jsou zachyceny na jejích stěnách jako velkoplošné fresky. Za povšimnutí zde stojí také původní stropní trámy z 15. století, polychromovaný dřevěný znak Kutné Hory z doby kolem roku 1491 a konšelská lavice (zachráněná z původní radnice při jejím požáru v roce 1770, samotná lavice je však také z 15. století), která je provedena na způsob truhly a má překlopné opěradlo, díky kterému mohli konšelé, když se starostou nesouhlasili, opěradlo otočit a sednout si k němu zády. Královská kaple, představující jedno z vrcholných děl naší gotiky, byla vysvěcena roku 1389 a je dílem parléřovské huti. Zasvěcena je patronům Čech a Uher (tomu od doby, kdy Vladislav Jagellonský získal uherskou korunu) - sv. Václavovi a sv. Ladislavovi, jejich sochy jsou také součástí hlavního gotického oltáře, jenž byl spolu s dalšími dvěma postranními oltáři vyroben již v 15. století. Výmalba kaple je však mladší - secesní - a je dílem manželů Urbanových z roku 1899. Pozoruhodná je také socha Krista stojící v kapli. Vyřezána byla v roce 1502 a původně byla rovněž umístěna v budově radnice, z níž byla zachráněna při jejím požáru. Předlohou pro postavu Krista byl prý některý z místních havířů, pro což má svědčit Kristova svalnatá postava. Další zajímavostí je, že socha fungovala také jako trezor, v trupu Krista je totiž zezadu přístupná dutina, do níž byly ukládány listiny a peníze. Po celou dobu exkurze také probíhala reciproční výměna informací mezi námi a ochotnými průvodci, kteří nás doprovodili.

 

 

Ohledně expozice „Královská mincovna“ je třeba zdůraznit, že se jedná o doposud nejucelenější a nejobsáhlejší výstavní pohled na problematiku kutnohorského mincování. Z pohledu numismatika je skutečně jedinečná a ve srovnání s pouhými několika sloupky s asi desítkou mincí z předchozí expozice, která byla pro většinu návštěvníků (nejen numismatiků) jistě zklamáním, se jedná o výrazný posun k lepšímu. Všichni účastníci prohlídky hodnotili jak mincovní expozici, tak následnou prohlídku královského paláce a kaple velice kladně. Prohlídka byla umožněna nejen díky aktivitám Jiřího Hány, ale také díky vstřícnosti Průvodcovské služby Kutná Hora. Ostatně i průvodci této organizace, kteří s expozicí denně seznamují její návštěvníky a jež expozicemi provázeli i nás, jistě ocenili možnost odborných konzultací s numismatiky specializujícími se na grošové období. Naše exkurze snad tedy byla oboustranně přínosná. Nezbývá než poděkovat Jiřímu Hánovi i ochotným průvodcům, a především ředitelce Průvodcovské služby KH, paní Andree Kapounkové, díky jejíž laskavosti jsme mohli expozice zhlédnout.

 

 

Foto: J. Cihlář, K. Chamas a L. Richtera