Zhořelec je město ležící na toku Lužické Nisy asi 20 km na sever od současné státní hranice České republiky. Od roku 1945 je rozděleno zmíněnou řekou na dvě části mezi Německo za západě a Polsko na východě. V průběhu dějin však město prodělalo mnohdy velmi pohnutou historii, ve které hrálo České soustátí často hlavní roli.

Pohled na město od východu, rytina z roku 1575.¹

První zmínka o Zhořelci pochází z roku 1071, kdy císař Jindřich IV. daroval tuto obec i s přilehlou půdou míšeňskému biskupovi, aby o pět let později, roku 1076, patřila již k Českému území knížete Vratislava II. Za vlády knížete Soběslava I., někdy ve 20. letech 12. století, začala osada dostávat městský charakter. Samotná městská práva obdrželi zhořelečtí roku 1303 a později roku 1330 také mincovní regál, tedy právo razit minci.^1,2

To, do jaké míry toto právo uplatňovali, dokládají právě numismatické památky, jež bývají součástí nejrůznějších depotů z různých dob. Největší skupinou mincí, které vyrazila zhořelecká mincovna, jsou feniky nebo peníze, jež mají na líci minuskulní nápis "gor" umístěný uprostřed routového kruhu, spolu se čtyřrázem, ať už pravým nebo falešným či zcela bez čtyřrázu na kruhovém střížku. Na rubu této mince je pak zobrazena Česká královská koruna v nejrůznějším provedení. Tyto mince byly položeny dobovým měnovým systémem na roveň např. penězům se lvem. V zemích koruny České pak výnosem krále Jiřího z Poděbrad už roku 1469 došlo k devalvaci těchto peněz na jejich poloviční hodnotu  stejně, jak tomu bylo u peněz kutnohorských. Na Svatováclavském sněmu, zahájeném 12. října roku 1485, bylo toto rozhodnutí opět potvrzeno, čímž se z těchto mincí stal jednou pro vždy svým nominálem haléř nebo ½ fenik. Přičemž zhořelecké haléře byly pro své, stále špatné zrno, vyloučeny z mincovního oběhu a měly platit už jen čtyři týdny od sv. Havla (16. října).³

Vedle těchto ražeb se na sklonku 15. a počátkem 16. století objevují vzácně v nálezech i mince, kde se rovněž objevuje na líci nápis "Gor". Ten je však tvořen na začátku majuskulním písmenem "G", které časem přechází do tvaru připomínající arabskou číslici "6". Další písmena jsou opět malá. Hlavním rozdílem je na rubu český dvouocasý lev, v heraldickém provedení odpovídající městskému znaku německé části města Zhořelce. Toto provedení městského znaku odpovídá jeho vylepšení o říšskou orlici po roce 1433, kdy císař Zikmund Lucemburský tímto způsobem ocenil zásluhy města v postoji vůči husitům.⁴ V druhé půlce znaku je vyobrazen český lev, stojící na bílém nebo stříbrném poli.^1,5 Heraldický rozbor však není záměrem této práce. Pro nás je důležité, že zmíněný český lev je, dle mého názoru, zcela shodný s tím, jež je vyražen na rubu popisovaných mincí.

Listina z 29. srpna 1433, v níž Zikmund Lucemburský propůjčuje městu znak jako projev uznání za prokázané služby v husitských válkách.⁵

Česká numismatika není zcela jednotná v zařazení této mince do peněžního systému doby, v níž vzniká. Již Oldřich Šafář se této minci věnoval, i když jen okrajově.⁶ Považuje ji za haléř, stejně jako většina našich numismatiků. Haléřem se na tomto místě myslí 1/14 Pražského groše. Poprvé se pohled na tuto ražbu změnil v příspěvku Pavla Radoměrského a Vladimíra Brycha, kde v popisu již 4. mělnického nálezu se tato mince objevila.⁷ Není bez zajímavosti, že v tomto depotu jsou obsaženy pouze bílé peníze Vladislava II. a Ludvíka I. Jagellonských. Tento nález je z mého pohledu, i přes svůj nevelký počet obsažených mincí, průlomový. Představuje soubor čítající pouze 56 kusů mincí, které ovšem tvoří pouze a výlučně pouze mince odpovídající 1/7 pražského groše. To znamená, že tezaurátor zcela záměrně schraňoval mince stejného nominálu. Proto se domnívám, že nejenom ikonograficky, ale i logicky odpovídá charakter této mince spíše pro její zařazení do dobového měnového systému jako peníz, nikoli haléř. Vycházím přitom právě z analogie mincí ražených v Kutné Hoře a to jak po metrologické tak ikonografické stránce. Na bílých a černých penězích jsou vyobrazeny, v případě 1/7 pražského groše, lev a na 1/14 pak dominuje Svatováclavská koruna nad iniciálou panovníka, který tuto minci vydává. Z mého pohledu se jedná o logickou analogii ukazující na hodnotu nominálu, tedy peníz. Tento fakt budou jistě v budoucnu potvrzovat i další nálezy. Stejným způsobem jako 4. mělnický nález může posloužit i před lety publikovaný konvolut nečištěných mincí bez jakýchkoli bližších nálezových okolností, pocházející ze staré pozůstalosti. V tomto celku 796 kusů mincí se tenkrát objevil také jeden exemplář této vzácné ražby. Uvedený konvolut tvořily výhradně bílé peníze především Jagelonců a bylo v něm obsaženo i pár prvních bílých peněz Ferdinanda I. Habsburského. Soubor mincí je zde však bohatší jak počtem, tak rozmanitostí variant obsažených ražeb, jež jsou opět tvořeny pouze 1/7 pražského groše. To, co je pro nás však ještě důležitější argument k přiřazení nominálu zhořeleckým penězům se lvem, je zcela zřetelná přeražba zhořeleckého haléře s korunkou na bílý peníz Vladislava II. Jagelonského. Je tedy zřejmé, že se někomu před pětisty lety vyplatilo vytvořit padělek ku škodě oběhu, kdy si neznámý falzifikátor vytvořil 100%  zisk právě přeražením zhořeleckého haléře na bílý peníz kutnohorský. A právě jenom tak se mohla tato ražba dostat mezi mince, které představovaly výhradně 1/7 pražského groše.
 

Přeražba zhořeleckého haléře na bílý peníz Vladislava II. - dobový padělek ku škodě oběhu.

Vzhledem k neudržitelné jakosti zhořeleckých ražeb, na které byly neustálé stížnosti ještě roku 1515,⁸ dle starých letopisů (SL III. 390), můžeme uvažovat o vzniku těchto "nových" zhořeleckých peněz se lvem po tomto datu. Pro tuto úvahu svědčí také fakt, že zatím není známa přeražba nekvalitní zhořelecké mince obrazem bílého peníze Ludvíka I. Jagelonského. Dá se tedy z toho usuzovat, že tyto nejakostní mince již neobíhaly v takové míře a byly tedy nahrazeny touto kvalitní mincí. Nutno ještě podotknout, že tak jak existuje zhořelecký peníz se lvem, tak existuje pravděpodobně i zhořelecký haléř z tohoto období mincovní produkce města zhořelce, který je však ještě mnohem vzácnější. Mincovní obraz představuje na líci minuskulní písmeno "g" a na rubu opět Svatováclavská koruna.

Toliko tedy k obhajobě použitého nominálu k určení těchto ražeb, které zatím nebyly nikde ani katalogizovány, snad s výjimkou článku Otakara Šafáře otištěného v Numismatických listech.⁹ Tam jsou uvedeny pouze dvě různé mince, které se shodují s mými typy I.a a II.b. Zde na tomto místě si proto dovolím rozšířit panteon typů a variant o další dvě ražby. Průměrná hmotnost těchto zobrazených mincí je 0,43g.

Katalog s popisem:

Typ I.a
 

Typ I.a
Líc: písmeno "G" v nápisu "Gor" není uzavřeno, nápis uprostřed routového kruhu a kolem je falešný čtyřráz.
Rub: český lev s ocasem, jež se kříží po spodní smyčce a jeho konce nejsou roztřepené, tělo je tvořeno dvěma řadami robustních měsíčků 3+2, vyobrazen je dle městského znaku, vše je v routovém kruhu.

Typ II.a
 

Typ II.a
Líc: písmeno "G" v nápisu "Gor" je uzavřeno, nápis uprostřed routového kruhu a kolem je falešný čtyřráz, stejně jako u I.a.
Rub: český lev s ocasem, jež se kříží po spodní smyčce a jeho konce jsou roztřepené, tělo je tvořeno dvěma řadami tenkých měsíčků 4+4 jež se téměř spojují v linie, lev má v tlamě zuby na obou čelistech, vyobrazen je dle městského znaku, vše je v routovém kruhu.

Typ II.b
 

Typ II.b
Líc: písmeno "G" v nápisu "Gor" je uzavřeno, nápis uprostřed routového kruhu a kolem je falešný čtyřráz.
Rub: český lev s ocasem, jež se kříží po spodní smyčce a jeho konce jsou roztřepené, tělo je tvořeno dvěma řadami tenkých měsíčků 4+4, jež se téměř spojují v linie, tlama lva je bez zubů, vyobrazen je dle městského znaku, vše je v routovém kruhu.

Typ III.a
 

Typ III.a
Líc: písmeno "G" v nápisu "Gor" není uzavřeno, nápis uprostřed routového kruhu a kolem je falešný čtyřráz.
Rub: český lev s ocasem, jež se kříží po spodní smyčce a jeho konce jsou roztřepené, kompaktní ucelené tělo, vyobrazen je dle městského znaku, vše je v routovém kruhu.

¹ Görlitz: http://cs.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6rlitz.
² Zhořelec: http://poznavani.luzice.cz/home/kulturni/zhorelec.dot.
³ SMOLÍK J.: Pražské groše a jejich díly (1300-1547), doplnili k. Castelin a I. Pánek, ČNS v Praze, 1971, str.48.
⁴ Jako pozn. 2.
⁵ Charter Illuminierte Urkunden - 1433-08-29 - Goerlitz - Monasterium.net: https://www.monasterium.net/mom/IlluminierteUrkunden/1433-08-29_Goerlitz/charter.
⁶ ŠAFÁŘ O.: Zhořelecké haléře, Numismatické listy 1990/5-6, 129.
⁷ BRYCH V., RADOMĚRSKÝ P.: NL 4, str. 97 Archeologický příspěvek k mělnickým nálezům mincí z doby jagellonské (nález z r. 1988).
⁸ SMOLÍK J.: Pražské groše a jejich díly (1300-1547), doplnili k. Castelin a I. Pánek, ČNS v Praze, 1971, s. 49.
⁹ ŠAFÁŘ O.: Zhořelecké haléře, Numismatické listy 1990/5-6, 129-136.