Ražba mincí v Plzni
Autor: Jiří Hána
Datum: 12.01. 2021
Ražby plzeňské mincovny v 11. století - Ražby plzeňské mincovny v 13. století - Ražby plzeňské mincovny v 15. a 16. století - Paralelní řady českých kruhových penízů se lvem - Atypické bílé peníze se lvem
Historicky první plzeňskou mincovnu máme doloženu již na začátku 11. století z opisů denárů knížete Jaromíra: PLZEN CIVO. Lokalizace mincovny v té době je jistě na knížecím hradišti Stará Plzeň (dnes Hůrka nad Starým Plzencem). Byly zde ražené denáry velkého střížku tzv. byzantizujícího typu (s poprsím dle předloh na byzantských mincích).
Město Plzeň na rytině ze 17. století (rytina připisovaná Václavu Hollarovi)
Denáry velkého střížku ražené v Plzni
Další etapa plzeňského mincování spadá do závěrečné periody denárového období - do doby brakteátové - s počátkem zhruba na sklonku třetí dekády 13. století. Velké denáry - brakteáty přišly do Čech ze Saska a byly oblíbené především v severní části země. Jižní a západní Čechy v návaznosti na sousední země (Rakousy, Bavory) inklinovaly ke kompaktnějšímu feniku. Dokládá nám to o něco pozdější povolení krále Václava II. pro plzeňského mincmistra Eberlina: razit minci řezenského rázu, pokud by česká mince obchodu nevyhovovala. Do plzeňské mincovny tak patří s jistotou dvoustranné denáry Přemysla Otakara I., společná ražba Přemysla I. a Václava I., pravděpodobně některé fenikové ražby řezenského typu a patrně i dvoustranný fenik Přemysla Otakara II. Ražba středních brakteátů je v plzeňské mincovně tohoto období možná, ale nedoložená.
Denáry ražené v Plzni ve 13. století
Velkou mincovní reformou krále Václava II. byla mincovní výroba v červenci roku 1300 soustředěna ze všech patrně sedmnácti aktivních mincoven v celém českém království do jediné zemské mincovny - na dosah nejbohatších evropských stříbrných dolů - do Kutné Hory. Monopol kutnohorské mincovny vydržel něco přes sto let. Teprve za husitských válek a po nich dochází ke vzniku, nejprve pokoutních mincoven “po hradech, tvrzích, ale i v pivnicích (sklepích měšťanských domů)”, v dalším období vznikají oficiální městské mincovny - zejména ve velkých moravských městech (Brno, později Jihlava a Znojmo). V Čechách pracují od 40. let 15. století městské a šlechtické mincovny v Chebu (1444), Plzni (Jednota zelenohorská 1467), Č. Krumlově (Jan z Rožmberka). Otázka identifikace produkce těchto mincoven je stále otevřená, k tomu podrobněji v: O penězích plzeňských, chebských, rožmberských a jiných v 15. století.1 Plzeňská mincovna byla nadaná mincovním privilegiem římskoněmeckého císaře Fridricha III. z 21. 2. 1467 na žádost panské Jednoty o podporu ve válce s králem Jiřím z Poděbrad. Do mincovny v Nové Plzni (zal. 1295 - dnešní Plzeň) jsou pro toto období někdy připisované české kruhové peníze se lvem, tzv. paralelních řad, zejména typ E.2
Paralelní řada E českých kruhových penízů se lvem
Naposledy měla Plzeň mincovat počátkem 16. století na podkladě mincovního privilegia českého krále Vladislava Jagellonského z 12. 9. 1507, uděleného na 10 let na sanace škod vzniklých vypálením města straníky v Plzni odsouzeného a popraveného loupeživého rytíře Jana Bavůrka ze Švamberka. Privilegium však bylo krátce po vydání pro odpor panstva zrušeno. Není proto jisté, zda k jeho využití vůbec došlo. Pokud plzeňská mincovna v tomto období razila, pak pravděpodobně mince „na ten způsob neb zrno, jak se u Hory dělá“ - v úvahu tak připadají pražské groše a bílé nebo černé peníze se jménem Vladislava II. Plzeňská městská mincovna měla být podřízená vládní kutnohorské mincovně, jejíž úředníci měli vysílat do Plzně vlastního probéře i vydávat Plzeňským ražební kolky. Za plzeňské ražby této mincovní epizody jsou někdy pokládané netypické bílé peníze Vladislava Jagellonského.
Netypický bílý peníz Vladislava II. Jagellonského přiřazovaný někdy plzeňské mincovně
Jedna z hypotéz se pokoušela do tohoto období plzeňského mincování přidělit také pražské groše okrájené (nebo ražené na menších střížcích) a to pro jejich metrologické přiblížení německým batzenům. Toto přidělení je však značně nepravděpodobné - už i pro výskyt okrájených grošů Ludvíka Jagellonského, za kterého už plzeňská dílna jistě nepracovala.
Mincovní privilegium od českého krále Vladislava Jagellonského z 12. 9. 1507 udělené městu Plzni na deset let (Plzeň, Archiv města Plzně, inv. č. 25 (stará signatura I 272, N34))
1 HÁNA Jiří: O penězích plzeňských, chebských, rožmberských a jiných v 15. století. Přednáška z členské schůze ČNS, pob. v Domažlicích, 20. 11. 2001.
2 GREGOR Pavel, HÁNA Jiří: Typologie českých kruhových peněz se lvem a haléřů s korunou. 1. vydání. [Plzeň] ABEPO a [Praha] Česká numismatická společnost, z.s. pobočka Pražské groše, 2020. 112 stran.